Země se pod tlakem lidí blíží k bodu zlomu, varují vědci
Lidstvo tlačí pozemský ekosystém k bodu zlomu, varuje skupina vědců v nové studii o vlivu civilizace na prostředí. Tento bod přirovnávají k okamžiku, kdy skončila doba ledová. Jenže zatímco konec doby ledové stimuloval rozvoj fauny a flory, nyní naopak podle vědců hrozí rozsáhlé vymírání druhů a zničení prostředí, které budou mít dopad na životy miliardy lidí.
07.06.2012- v 19:23 hod.
Autoři studie „Nadcházející proměna pozemské biosféry“ zdůrazňují, že jim nejde o apokalyptickou spekulaci, ale o hledání odpovědí na otázky, které vyvstávají.
„Jsou zde biologické skutečnosti, které nemůžeme pominout,“ řekl k tomu serveru Wired jeden z 21 spoluautorů studie paleontolog Anthony Barnosky z Kalifornské univerzity v Berkley a dodal: „Chtěl bych, abychom pak nebyli zbytečně zaskočeni.“
Směřování k bodu zlomu pozorují vědci v různých prostředích od malých jezírek po rozsáhlé korálové útesy v oceánech. Vědci varují, že kvůli odlesňování se například deštný prales v povodí Amazonky pozvolna proměňuje na savanu, kterou byla před 5500 lety Sahara.
Lidská civilizace ovlivňuje většinu planety
Ačkoli ekosystémy nejsou statické a neustále se vyvíjejí, zpravidla je evoluce postupná při udržování dynamické rovnováhy. Ovlivnění některých parametrů, jako je narušení potravního řetězce nebo zvýšení průměrných teplot, ale může vést k náhlému zvratu. Takový nastal právě s koncem doby ledové.
Ovšem zatímco v minulosti zlom vyvolaly změny ve sluneční intenzitě, srážka s asteroidem či supervulkanická aktivita, nyní působí na ekosystémy přítomnost sedmi miliard lidí. Lidská aktivita dominuje 43 procentům zemského povrchu a její vliv se projevuje na dvojnásobné rozloze v rámci planety. Jedna třetina sladkovodních zdrojů je využívána lidmi a lidé spotřebovávají každoročně i 20 procent všeho živého, co se narodí nebo vyroste.
Vědci označují současné geologické období Země jako antropocén, protože lidé radikálně mění životní prostředí a regionální klima. Zároveň jsme svědky vymírání druhů, které provázelo i jiné body zlomu ve vývoji Země.
A kdy tedy nastane bod zlomu?
Body zlomu jsou pozorovatelné na mnoha místech ve světě. Je ovšem už těžké seriózně určit, kde leží bod zlomu v globálním měřítku.
„Máme plno důkazů o pozemských bodech zlomu. Jsou velmi malé, jako je jezírko, nebo velké jako regionální monzunový systém. Těm se dá dobře porozumět, ale ve větším měřítku je to těžší,“ vysvětluje ekolog Marten Scheffer z Wageningenské univerzity, který není přesvědčen, že hrozba bodu zlomu pro Zemi je tak bezprostřední, jak tvrdí někteří jeho kolegové.
Ekolog Brad Cardinale z univerzity ve Wisconsinu upozorňuje, že vědecké poznatky o bodech zlomu jsou sice přesvědčivé, ale nelze z nich ještě vyvozovat jednoznačné závěry. V přírodě panuje chaos, nicméně věda se snaží sledovat trajektorie vývoje.
“Byly tu velké posuny v planetárním měřítku už dříve. Vidíme, že se to blíží. A to je rozdíl, dinosauři to vidět nemohli,“ říká Barnosky, který vyzývá k větší podpoře nových technologií, které umožní efektivnější a k ekosystémům šetrnější produkci potravin i využívání surovin a také k omezení přibývání lidské populace.
tento článek je z: 
