úterý 7. října 2014

Elektromotor (Fyzika)

Co je to?

Elektromotor je elektrický stroj, který slouží k přeměně elektrické energie na mechanickou práciSoučasné elektromotory jsou většinou realizovány jako točivé elektrické stroje. Méně obvyklé jsou netočivé elektromotory, například lineární elektromotor.

Jak pracuje?

Elektromotor přeměňuje elektrickou energii na mechanickou, případně také naopak.
Zjednodušeně si lze představit, že se využívá vzájemné přitahování a odpuzování dvou elektromagnetů, nebo elektromagnetu a permanentního magnetu. Sílu a polaritu elektromagnetu můžeme řídit velikostí protékajícího elektrického proudu.

Z čeho se skládá:

Běžný elektrický stroj (elektromotor nebo generátor) je složen ze čtyř základních funkčních celků.
Elektrický obvod– proudový obvod, je tvořen vinutím – cívkami s izolací, svorkami nebo přípojnicemi.
Magnetický obvod je tvořen feromagnetiky. Magnetický obvod vede magnetický tok vytvářený vinutím nebo permanentními magnety.
Mechanická konstrukce přenáší reakční síly od hřídele stroje. Zajišťuje dostatečnou mechanickou tuhost a pevnost stroje. Chrání před vniknutím cizích částí a vody do stroje. Chrání před nebezpečným dotykem pohybujících se částí a dotykem s elektrickými částmi pod napětím = úrazem. Zajišťuje odvod tepelné energie vzniklé ve stroji = chlazení. 
Chlazení zajišťuje odvod tepla vznikajícího ohmickými ztrátami ve vinutí, ztrátami v magnetickém obvodu vířivými proudy a mechanickými ztrátami v ložištích. Chlazení může být provedeno jako přirozené, nucené s vlastním ventilátorem, nucené cizím ventilátorem, kapalinové (vodní), plynem (vodík). Překročením provozní teploty izolace dochází k překotnému stárnutí – degradaci izolací. Vlivem vysoké teploty je životnost izolace zkrácena na zlomek předpokládané životnosti.

neděle 14. září 2014

Fyzika- Vědecký jarmark

Termokamera:
Ze všech stánků mne nejvíc zlákal jeden- stánek ČVUT. V tomto stánku se dalo: dosazovat orgány do modelu lidského těla, praktikovat se na figuríně v masáži srdce a zkoumat termokameru.
Zvolila jsem termokameru. U ní mně přivítala sympatická paní a začala vyprávět hlavní informace o termokameře:
" Tak co si myslíte, že vlastně termokamera je?"- po chvilce ticha dodala - " No, dobrá. Tak k čemu se používá?"
" K měření a ke znázornění teploty určitého předmětu, nebo živého organismu."
" Ano... A jakýpak jiný předmět tohle umí?"
" Třeba teploměr?"
" Ano! Tak co je tedy termokamera?"
" Kamera skřížená s teploměrem?"
" Jednodušeji prostě teploměr." - zasměje se paní- " A k čemu, nebo v jakém oboru by jste ji použila?"
" Třeba v medicíně?"
" Třeba, ale potom ještě ve vědě, průmyslu, ve vojenských aplikacích... Na fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT se termokamera používá právě v oblasti medicíny. Teplota biologické tkáně poskytuje důležitou informaci o stavu, procesu kterému je tkáň podrobována."- podává mi papír- " Když ho dáte před kameru, jakou má barvu?"
" Zelenou."
" Přesně tak, teď ho rozetřete mezi dlaněmi a zase ho " ukažte" termokameře."
Chvíli papírek třu, pak ho dám před termokameru.
" A jakou barvu vidíte na obrazovce?"
" Žlutou."
" Ano, takže je teplejší- třením jste ho zahřála.... Vidíte? Už zase zelená- takže se co? Ochlazuje! Tak jak si myslíte, že se používá v medicíně?"
" No, třeba, když někdo umírá, tak je vidět, jak se ochlazuje?"
" No, to také, ale ještě když se někomu špatně nějaká část těla prokrvuje, tak se to dá prověřit, třeba na kolik málo se prokrvuje, jestli se musí zakročit, nebo ne..."
" A ten křížek uprostřed obrazovky?"
" K čemu tam je? Když se podíváte do pravého horního rohu obrazovky tak tam vidíte číslo, to je teplota předmětu, který je právě uprostřed křížku."
" Aha. Moc děkuji za povídání."
" Není zač!" - odpovídá s úsměvem a loučíme se.
Konec!

sobota 14. června 2014

Moje vyprávění


Jiřinka- Půlnoční panna

Kdysi dávno žila ve vesnici u lesa chudá rodina. Jejich největším bohatstvím byla Jiřinka- to byla mladší sestra Marie. Jiřince práce v rukou jen hrála, krásná byla jako růže z rána a milá a hodná- radost pohledět! Marie byla také krásná, ale zlá a líná. Také měly bratra Honzíka, Marii i Jiřince byl sotva k pasu, ale měl je obě moc rád, hlavně Jiřinku.
Jednoho rána vzala Jiřinka Honzíka s sebou k řece. Marie je ale zaslechla odcházet a vypravila se za nimi. Za stromy a za keři se krčila, aby ji neviděli.
Přišli k řece. Jiřinka se usadila do trávy u vody, začala plést věnce. Honzík se jí hned ptal, jestli si smí hrát ve ve vodě.
,,Ano bratříčku, ale kdyby tě potkal Kníže pán, tak se ukloň a pozdrav- pěkně a slušně.,,
,,Jistě sestřičko.,,
,,A kdyby se tě ptal, kdo jsem já, tak odpověz, že jsem jen mráčku stín a květů vzor a utíkej za mnou.,,
,,Ano Jiřinko.,,
Bratříček se hned rozběhl k řece, a Jiřinka pokojně usnula. V té době šel Kníže pán napojit koně k řece, takže si tam hned všiml Honzíka, jak mašíruje po pas ve vodě:
,,Kdopak jsi dítě?,,
Honzík dělal vše, jak mu sestřička poradila, když ale se Kníže zeptal, kdo že je ta překrásná dívka na louce, uslyšel odpověď, tak Honzíka prchajícího zastavil, a prosil:
,,Honzíku, Honzíčku, pomoz mi, mě se ta dívka velmi líbí, dám ti tři pytle zlata, když mě s ní seznámíš. Je totiž moc krásná: vlasy černé jako noc, sama bílá jako sníh, rty rudé jako krev, oči jako dvě studny!,,
Jak Marie slyšela slovo,,zlato,, , tak se rozeběhla ke Knížeti:
,,Ale zajisté, milý pane, to je má sestra Jiřina, dejte mi to zlato, povím vám, jak na to!,,
,,Tu máte děvče.,,
,,Já jsem Marie...Jedna, dva, tři,.. tři pytle. Děkuji....Dokud spí, naložte jí na koně a odvezte na své panství, mne ale vezměte s sebou!!! Na zámku se vám o ni postarám.. Ale zatím se postarám tuhle o Honzu...,,
Chytila ho za ruku a zamumlala:
,,A teď běž domů, jak někomu o tom co se tu stalo řekneš, tak tě ubiji!!!,,
Honzík se se slzami v očích rozeběhl do lesa. Tam dlouho bloudil, až našel malou tůňku. Zadíval se do tůňky a začalo se mu zdát, že vidí sestřičce do očí. Naklonil se aby jí byl blíž a... Vyplula jen jeho červená čepička.
Jiřinka se v tu chvíli probudila na zámku. Hned se ptala Marie:
,,Kde je Honzík?,,
,,Ten tvůj Honza nerozumný! Prosila jsem ho, ať sem pojede s námi, ale on.. Ne, on si nedá říci od starší sestry, on běží, kam ho napadne.. Běžel domů. Teď je tam v bezpečí a v teple.,,
Jiřinka se rozbrečela a povídá:

Ticho u studánky, ticho,
nehlesne tam ani hlas,
jen na vlnce u rákosí
pluje čapka zas a zas...

Lesní čistá vodní pěna
jako tmavá hrobu stěna
nad bratříčkem uzavřela
své náručí...........ach...

Ach jak v noci v lese temno,
jak se vrba krčí tam,
ach, jak bratřík z hrobu volá,
volá na mne tam...

Z vrby holoubeček bílý
do tmy křídlem mává...
Vlnky nad tělem dušičky,
nad bratříčkem vlna!

Vlna tělo tvoje lidské
pěnou zakryla,
když ty ležíš pod tou vodou,
já též budu tam!

S těmi slovy se rozběhla do lesa, marně se jí snažila Marie, Kníže pán i všichni sluhové chytit- proměnila se v motýla se šeříkovými křídly a dívkou se stala až u tůňky. Na vrbě uviděla bílého holoubka, který ronil slzy na vodní hladinu a mával sestřičce křídlem. Dívka vykřikla a skočila do ledové, průzračné vody. Na hladině zůstaly jen její dlouhé, nyní šeříkové vlasy, ale pomalu klesly na dno a přikryly těla bratříčka i sestřičky. Navždy.
Jen o půlnoci se jemná, skoro průzračná dívka vynořuje a povídá si se svým bratříčkem- holoubkem. Brání všemu živému, aby utonulo v tůňce. Pocestnému vhodí bledá dívka pramen vlasů do vody, když ho vytáhne, promění se v šeříkového motýla, odvede pocestného až na kraj lesa, tam se ukloní a rozplyne v mlze...
A co bylo s Marií? Jakmile Jiřinka naposledy vdechla ledovou vodu, a pomalu usnula na dně tůňky, Marie se propadla do hlubokého pekla. Teď už opravdu navždy.
Konec!

neděle 8. června 2014

Fyzika- zvuk:

Hudební nástroj:
Brnkačka

Můj hudební nástroj se jmenuje Brnkačka. To proto, že se na něj hraje brnkáním na ,,struny,,(gumičky).
Tento hudební nástroj se mi dělal velmi dobře, asi nejvíc času mi zabralo vymýšlení co budu dělat.
Postup:
Nejprve jsem našla 5 gumiček.
Potom jsem je připevnila ke staré krabičce od ,,Domina,,.
Stačilo je jen seřadit podle výšky tónů. A vymyslet název...a...
HOTOVO!
Jelikož už nemám, co bych napsala, tak vám napíši, že až si budete vybírat, který nástroj budete vyrábět, tak Brnkačka je asi nejrychlejší varianta. 
KONEC!!!




úterý 13. května 2014

Fotomatematika:










     
     
Mein Haus:
     Das ist meine Villa. Es ist groß und schön. In meiner Villa verfügt über ein Wohnzimmer, Schlafzimmer, zwei Kinderzimmer, eine für uns Mädchen und eine für Jungen, haben wir auch ein Bad, WC, Schwimmbad, Sauna, Spa, Küche und Garten. Der Garten ist sehr groß und grün. Im Garten haben wir 20 Bäume am Zaun, Gras, Blumen und einem Bunker auf dem Baum. Auch da haben wir einen Weg, einen Swimmingpool und einen Fischteich. Ich mag dort mit meinen Schwestern schwimmen und springen ins Wasser. Dann meine Mutter sehr wütend, weil der Fisch schon lange hinter Felsen und unter der Brücke versteckt. Im Garten haben wir auch einen Zaun mit Ratten. Ratten Ich mag sehr viel. Meine Lieblings-Ratte ist eine Krysí.


Mein Haustier, Krysí:
Die Ratte ist sehr nett und freundlich. 
Es ist klein und weiß. Sie ist ein Jahr. Sie liebt Avakado, Käse und Suppe. 
Er lebt in einem Käfig. Ich jedoch, die Erkundung der Wohnung. Ich mochte sie sehr und rief sie mich auch.


čtvrtek 10. dubna 2014

Můj den s elektřinou

Ráno:

S elektřinou se setkáváme každý den, ale asi nikdo z nás neví, jaké mají věci, s kterými se setkáváme napětí, no ne? Popíši vám tedy můj den, se všemi podrobnostmi o napětí v elektrických zařízeních.
Ráno se probouzím a protahuji se- člověk, ale i zvíře se musí každé ráno ujistit, že je vcelku: ruka, noha, ruka, hlava a v ní zbytky mozku, trup... něco chybí, safra, safra, na co jsem zapomněla... jó, kde mám druhou nohu... aha visí dole, skoro na zemi... Super! Jsem vcelku! :D
Áááá! Budík v mobilu, který má napětí 3,7 V, řve jako moje máma, když se před spaním nevysprchuji. Vypnu ho a jdu na hygienu- Krysí- moje potkanice jde se mnou- ona se ale myje jazykem a předními packami pod pítkem, já se myji v koupelně, kde předem rozsvítím- napětí je 230 V, po hygieně si složím tašku do školy a obléknu se. To už vstávají i rodiče a začínají mě sekýrovat za to, že jsem se ještě nenasnídala, dají mi většinou čaj, jablko a nějaký zdravý blivavajs, který vypadá, jako zvratky. Potom jdu do školy. Sejdu pěšky z 10. patra až dolů, potom po cestičce do školy.

Odpoledne:

Ve škole se snažím učit, o přestávce si někdy hraji s mobilem, jindy se učím či svačím. Nikki si hraje na tabletu, ten má 3,7 V napětí, ostatní většinou na mobilech. Po obědě jdu na kroužky, potom domů. 

Večer:

Doma vytáhnu z lednice večeři, lednice má mimochodem napětí také 230 V, najím se, připravím si domácí úkoly, vyčistím si zuby, vysprchuji se, chvíli si čtu, a potom už jen spím a ve snu vidím...vidím....vidím.....že už spím...



středa 9. dubna 2014

Práva dětí:
právo na život
právo na jméno
svoboda projevu a svobodný přístup k informacím
právo na vzdělání
právo na odpočinek a volný čas

úterý 18. března 2014

Ohmův zákon:

Na fyzice jsme na počítačích dělali následujicí elektrický obvod:


Něco a panu Ohmovi a Ohmově zákonu:
Ohmův zákon vyjadřuje vztah mezi elektrickým obvodem, napětím a proudem. Je pojmenován podle svého objevitele Georga Ohma. Zákon říká, že elektrický proud v elektricky vodivém předmětu  je přímo úměrný elektrickému napětí přiloženému na předmět, konstantou úměrnosti je vodivost.
Georg Simon Ohm byl německý fyzik. Narodil se v německém Erlagenu do rodiny zámečníka. V brzkém věku mu zemřela matka a tak celou výchovu převzal otec. Toho velmi zajímala matematika a fyzika a vedl k nim i svého syna. 


  • Narození16. března 1789, Erlangen, Německo

  • Úmrtí6. července 1854, Mnichov, Německo